Sotva mne po včerejší procházce Jinošovskou oborou doplněné kolečkem po okolních studánkách přestaly bolet nohy, což teda nebylo zas tak hned - ještě ráno jsem se po bytě belhal jak, hm, jak kdo? ... řekněme dálkový turista po výkonu... Takže po příjemném předpoledním zdřímnutí, když mne přestaly bolet ty avizované nohy, pocítil jsem nutkání jít zase na nějakou vycházku, nejlépe aby tam rostly nějaké kešky, a tak jsem si vzpomněl na blízkou oboru a ji vroubící, hm, no zatím řekněme vroubící, multikeš, neboli, jak by řekli naši ruští bratři, тайник пошаговый, oKOLOoboro. Změřil jsem (vzdušné, ach, achich, vzdušné) vzdálenosti známých stanovišť, zcela zapomněl na stanoviště neznámá, a vyšlo mi 7,5 km, no to je taková příjemná odpolední procházka, nemyslíte?
Než jsem se vybatolil z domova, bylo už po půl jedné, i zastavil jsem se tedy v Jundrově na oběd v restauraci Arka - no není tam úplně levno, vývar chutnal trochu kysele, ale tagliatele po italsku s krájenou krůtou a kusy sušených rajčat byly skvělé. Takže, zdatně posilněn jsem krátce před druhou nastoupil k výstupu na massiff Nemilosrdné Holedné, jižní cestou přes sedlo Rozmarýnek. Ale.. (Pokračování v logu.)
![[FOUND]](http://www.xlii.cz/img/gc/f.png)
34 
12 
1 
4 
1 
13 
3 
