Wochenende im Neuhaus

Přespával jsem ve Švecowo koleji.

28. - 30.9.2019

21 2

1 4 8 7 1

Šílený hedvábník

Už od jara jsem se chystal do Prahy na výstavu Šílený hedvábník. A když začátkem týdne v televizi zmínili, že výstava o víkendu končí, pochopil jsem, že nastal čas.

Šifra

Výstava je o předválečném pražském obchodníkovi s hedvábím, Zikmundovi Ascherovi a jeho ženě Ludmile. Nebo spíš o jejich firmě, kterou založili v Londýně, když se jim v březnu 1939 "nechtělo" vrátit ze svatební cesty do mezitím obsazené vlasti. (Jak asi tušíte, nacistický režim by Zikmunda, mistra republiky v lyžařské trojkombinaci, za Čecha nepovažoval.) Nebo spíš o tom, co v té firmě dělali, navrhovali, vyráběli.

Firma se zabývala prodejem hedvábí (a později i jiných látek) a jejich potiskem. Dělali to tak dobře, že jejich látky používali slavní návrháři typu Christiana Diora.

Včelky

No, prostě výstava o něčem, co mne sumárně řečeně vůbec nezajímá. Ale z televizních příspěvků se mi zdálo, že to chci vidět a že by se mi to mohlo líbit. (Líbilo se mi to.)

Takže jsem se v sobotu 14. září krátce před polednem objevil v Praze, objel několik obsazených P+R parkovišť, až jsem něco po poledni skončil v jakémsí Ládví. Ládví je dost na severu Prahy, na pravém břehu řeky, někde tam nahoře nad ZOO. Jezdí tam metro. A to metro mne s jedním přestupem dovezlo až na Staroměstskou stanici odkud je to už jen kousek do Umělecko-průmyslového muzea, kde výstava probíhala.

Kytičky

Asi tak v jednu po poledni jsem vešel dovnitř, přes dvě hodiny se kochal potištěnými látkami, pak jsem prošel zbývající, pohříchu vesměs nezajímavé výstavy v muzeu a něco po čtvrt na pět jsem už seděl na kamenné lavičce na dvorečku před bočním vchodem do muzea, nechával odpočívat bolavé nohy, vybíral 30 fotografií (protože víc jich naráz nepovolí) na Facebook a sbíral síly na cestu zpátky k autu a taky na nějakou večeřosvačinu.

A protože nohy přestaly trošku bolet, řekl jsem si, že cestou na rámen a posléze na metro posbírám pár kešek.

14.9.2019

9 1

5 1 3