neděle 25. října 2009

Ježkovice, Černov, a ...

Byl jsem minulý týden na výletě s kamošem Juřínem (byli jsme v Chřibech, ale to je jedno) a Juřín povídá, že byl nedávno na hradisku Černov a že je tam nedaleko taková a taková zajímavá věc. A já si hned říkám "Ha!, to by bylo pěkné místo na keš. Kačeřím už rok a půl a ještě jsem žádnou nezaložil." A tak jsem se rozhodl, že se tam příští sobotu vypravím na průzkum.

Mezitím ale kdosi sestavil z keší obrovskou šipku, tak dva kilometry od mého vyhlídnutého místečka. No, to by tak nevadilo, žjo. Ale taky se mezitím přesunula oslava Waaalových narozenin z neděle na pátek a oslava se protáhla až do časných ranních hodin. A řeknu vám, když do dvou v noci Hádáte film, ráno se pak těžko vstává.

Takže jsem v neděli ráno vyrazil. (Mezitím někdo o hodinu posunul čas a tak se vstávalo ještě o něco líp, než by se bylo vstávalo v sobotu.) Vyrazil jsme s plánem Pomník Ježkovice, Oppidum Černov, Ježkovice - výhled a pak vélikým obloukem kolem přehrady Opatov, Německých pixlí, Musá al Rueili, Štagnov a Kuchlov zpět ke geovozu. Ambiciózní plán.

Po výstupu na Černov jsem pochopil, že naši keltští předchůdci vybrali místo dobře. Vystoupal jsem po umírněně stoupající lesní cestě a měl jsem vcelku dost. Našel jsem si pěkné klády, na sluníčku, vytáhl čaj, svačinu, knihu a strávil pěknou hodinku, no, spíš víc. A pak, abych ušetřil čas, jal jsem se sestupovat tím nejstrmějším svahem, jistě hlavním to obranným prvkem oppida.

Po další skoro hodince bylo jasné, že plán je opravdu ambiciózní. Ale naštěstí jsme měl zrovna po ruce pěknou, odpočinkovou multikeš, vhodnou i pro rodiny s dětmi - Rakovecké údolí. No ano, udělám si pěknou multinku, vylezu do Ruprechtova, vycházkovým krokem dojdu k autu a budu doma za slunka.

Multinka vede po západní straně údolí, tam podzimní slunko po poledni nezasvitne. Ale viděl jsem je, jak svítí na druhou stranu údolí. Přitáhl jsem zip flísky až ke krku, nasadil čepici a přidal do kroku. Multinka byla opravdu vcelku pohodová - jen nevím, jak ty rodiny tlačí kočárek rozbahněnými cestami - ale konec, před kterým autor poctivě varoval, stál za to. Posledních 200 metrů. Svah strmější Černovského, posetý skalisky a popadanými stromy. Mé otylé tělo hrdinně stoupalo, ale plíce těžce sípěly a dožadovaly se přestávek. Pot stékal, kudy se dalo, ale naštěstí jsem stoupal po východní straně a mohl se vyhřívat v chladivých paprscích podzimního slunce. A už tu byl poslední výstup, vlevo skála, vpravo skála a nahoře - rodinka výletníků. "Chhhdóbrý dchhhhén." pozdravil jsem tatínka stojícího na skalním mostku čtyři metry nad mou hlavou. Holčičku vykukující za balvanem jsem nepozdravil, má zdravit první. Podezřívavě koukala a bylo jasné, že nepozdraví. Vylezl jsem nahoru, uviděl jsem ještě synka (taky nepozdravil) a maminku. "Ch, ch, dobrý, ch, den," pozdravil jsem. "Dobrý den," řekla paní odměřeně, ale přitáhla vodítko a pes na mne nemohl.

Zatímco jsem oddychoval na nedalekém šutru, rodinka se zapsala do vrcholové knihy, táta se synkem vylezli na vyhlídku ("Ty tam nechoď," řekla maminka dcerušce), ale neodcházeli. Tak jsem se taky pokochal výhledem, ale byli pořád tam. Asi ten zápis do knihy předtím nezvládli dobře, protože se zrovna podepisovali. A tak jsem se sebral a šel jako pryč. Na to asi čekali. Šupli knihu pod kámen a pomalu se vydali za mnou.

Hm, nakonec jsem se širokým obloukem (cca 110 metrů) vrátil ke skále, několikrát ji oblezl a nakonec jsem tu keš našel.

Cestou zpátky jsem si ještě střihl Tři smrky a musím říct, že opravdu stály za to. Jeden z nich má neobvykle mohutný kmen a z něj rostou větve jak chapadla krakena. Další zas svými větvemi vytváří jakýsi stan, tak útulně vypadající, že bych tam hned zůstal. ...kdyby nebylo takové chladno.

A pak už jen hoďka ostré chůze, a už jsem byl u geovozu. Ještě jsem chvíli zvažoval drive-in variantu Ježovice - výhled, ale zpocená záda a prochladlé ledviny volaly jasně a zřetelně "Záchod, záchod.", tož hajdy domů. Byl to pěkný den, sluníčko svítilo, mouchy zalezlé v teplíčku, jen s tou první keší, nevím, nevím, je to zajímavé místo, ale nic moc, kdo nevyleze až k útvaru, nic nevidí a ani pak z toho nebude zrovna auf. No, to si ještě rozmyslím.

09:29TGC10FCQPomnik Jezkovice (Mild@)
10:30TGC1A1QKOppidum Cernov (misr)
14:55MGC1B6PXRakovecke udoli (MiTeDaMi)
15:39TGCQYD8Tri smrky (JirkaH)

Žádné komentáře:

Okomentovat