Xmas Triathlon

Za necelých 24 hodin jsme zvládl to, čemu Marťuli říká Vánoční Traitlon, tedy

• chlastání
• běh o kapra
• a plavání

A k tomu ještě odlovit mysterku a brodit se kanálem mezi ho.ny!

17. - 18.12.2016

4 1

3 1

17.12.2016	18:35		GC6W1WW	Vanoce na Zelnaku 2016 (Donachiel)
18.12.2016	11:00		GC6VXTE	? Vanocni beh o kapra 2 ? (Etigo)
"	13:30		GC6VWY3	predVanocni Relax (Orxion)
"	16:02		GC6NW4Z	Ulice (genealog)
"	16:30		GC2AK38	CacaCave (jeskynar)

GC6W1WW - Vanoce na Zelnaku 2016 (Donachiel, placed 17.12.2016)

#5546 18:35 - Tradičně nejlepší vánoční večírek, s bezva lidma, bezva partou. Jen ty následky...
Letos jsem si řekl, že přijdu včas... A tak jsem stál skoro půlhodinovou frontu na logbook. Ale díky tomu jsem trochu pokecal se spolustojícími, které jinak nepotkávám.
Taky jsem si řekl, že se zdržím tak nejvíc dvě hoďky... A tak jsem viděl, jak někdy před jedenáctou zavírají poslední stánek...
Tak díkeš! ...a příště přijdu, poučen, o půl osmé, jako vždycky!

GC6VXTE - ? Vanocni beh o kapra 2 ? (Etigo, placed 18.12.2016)

#5547 11:00 - Tak trochu jiný večírek, skoro raníček (pokud jste včera byli na večírku, třeba, na Zelňáku ). Našel jsem své zimní koloběžkové kalhoty, zalil nerozhodnou kocovinu kafem, do žaludku nacpal jabko s vločkama (aby byl na té vodě trochu zatíženej) a vyrazil jsem.
A vyplatilo se to! Nikdo nedokázal překonat můj skvělý čas 2:27! Ani ti nejvytrvalejší z ostatních borců nevydrželi na svahu dýl jak minutu a půl, ty největší vychrtlé sušinky jen kolem padesáti sekund. Vůbec se nedivím, že místňákovi z Žabin, s časem pouhých 49s, dal Etigo celého kapra - ať se chudák pořádně nají, aspoň na Vánoce, a trochu se spraví!
Díkeš, Vojto, jestli nedostanu rozum, nejspíš se za rok zase stavím!

GC6VWY3 - predVanocni Relax (Orxion, placed 18.12.2016)

#5548 13:30 - Přesunout se z Brna až za Zlín není jen tak, za hodinu se to holt stihnout nedá. Tož sorry, že jste na nás museli čekat, spíšili jsme, jak jsme mohli, abychom něco pro(ti) zdraví udělali i vás!
Předvánoční koupel v Hvozdenském rybníčku byla pro mne tak trochu náhradou za tu jarní v nejmenované brněnské řece, kterou jsem prošvihl trajdaje po světě. A stálo to za to!
Kam moje paměť sahá, ještě jsem nelezl do vody otvorem vysekaným v ledu! Už jsem plaval v horských jezírkách, do kterých i v létě slézaly zbytky sněhu či kusance miniledovců, ale rozčeřit hladinu, kterou jen před pár minutami vysvobodila z pod ledu lidská ruka (a v ní pořádná sekyra ), to byla teda moja premiéra!
Zbaběle jsem z vody utekl už po nějaké minutě a v zápětí už jsem litoval, že jsem nezůstal aspoň chvilku dýl.
Díky! Nádherný a inspirativní zážitek!

GC6NW4Z - Ulice (genealog, placed 23.7.2016)

#5549 16:02 - V útulném salónku útulné hospůdky, čekaje po koupačce nahořčicovou pizzu (ňam! ), pocucávaje horké víno, jsem v poklidu vyluštil pouliční kešku. A cestou domů jsem ten hnusný otazník vymazal z mapy! Díkeš, chlape, dost možná dáme za rok zase společnou koupel!

GC2AK38 - CacaCave (weselka, placed 21.6.2010 by jeskynar)

16:30 - Jediný dnešní neúspěch.
V hvozdenské hospůdce, relaxujíce po předVánočním relaxu, nám místní doporučili tuto adrenalinovou earthku. "Máte holínky?" povídali. "Bez nich to nejde?" ptá se Marťuli. "No, možná jo, ale holinky jsou lepší," povídal místní.
Zastavili jsme u Kauflandu, já měl nepromokavé pohory, tak jsem nabídl holínky, ale pohrdli jimi. A vyrazili jsme.
Ústní jeskyně je obydlené. Narazili jsme na dočasně opuštěný tábor sběračů. Rozložené spací vaky, sušící se části oděvu, váček s rohlíky. "Haló? Je někdo doma?" volal Marťuli, ale bez odezvi. Opatrně jsem se tedy proplížili kolem tábořiště a k podzemní říčce.
Na severním břehu byl nastražen šrapnel, ale zkušeně jsme se mu vyhnuli. Pokračovali jsme podél jižního přítoku dál, do hloubi jeskyně. Minuli jsme první stalaktity. Mělký potůček se začal rozléhat od stěny ke stěně. "Zvládneš to sám? My dál nemůžeme," ptal se Marťuli. "Uvidíme," zabručel jsem. Uchopil jsem tablet oběma rukama a pokračoval dál do temnot. Marťuliho a Katčiny hlasy mizely v dáli, ale stále se rozléhaly pod klenutým stropem. Brodil jsem se nějakých padesát metrů a tam se charakter podzemní chodby změnil. Ze širokého "tunelu" se náhle stal úzký průlez. Potůček se valil po dně, sice mnohem užší, ale hluboký přes pět centimetrů. To bylo ještě dobré. No, dobré... Vody mi párkrát cákla přes okraje bot a ponožky trochu vlhly. Co takových patnáct metrů byly v korytě na dně pukliny malé prahy. Asi tak třetí z nich byl vyšší a voda se za ním zvedala. Opatrně jsem vnořil boty, ale ani po více než deseti centimetrech jsem nedošlápl na dno... Konec, dál jsem nemohl.
Zpáteční cesta už byla bez vzrušení. Katka s Marťulim na mne čekal u podzemní bystřiny, domorodec se ještě nevrátil do svého doupěte. Venku jsem si ještě omáchal boty v řece, podzemní vody jsou prý jedovaté. Tak snad příště... S holinkami. "A plynovou maskou," dodal Marťuli.