CZJUG

Občas přijde od CZJUG pozvánka na nějaké setkání. Jako nedávno. Mám poslední dobou nějakou poznáníchtivou náladu a tak jsem tam vyrazil. Nebyl to úplně nejlepší nápad, tedy alespoň z mé strany. Ale někdo mi asi chtěl připomenout, že už nejsem tak mladý, jak jsem býval.

Setkání se konalo od sedmi večer v Praze, na Malostranském náměstí. Až asi po půlhodině jízdy jsem pocítil, že po celém dni v práci není pozdně odpolední cesta do dvěstě kilometrů vzdáleného Hlavního města Praha něco, co bych chtěl ještě někdy podniknout. Vydržel jsem to ještě chvíli, čtvrt hoďky, půl? a raději jsem zastavil. Na parkovišti u Melikany jsem si zkusil trochu zdřímnout, ale nějak to nepomáhalo. A tak jsem zašel dovnitř na kafe (a polívku).

Kafe zabralo. Co mi před asi třemi roky zjistili zvýšený tlak, už ho skoro nepiju. Jen výjimečně, v situacích, jako byla tato. Organismus mu asi odvykl a tak zabralo. Kafe zabralo natolik dobře, že jsem oproti původnímu plánu dal ještě krátkou procházku po Malé straně s cílem odlovit nějaké keše. No, s jednou se to podařilo.