Tož, naposledy v lese. Pravda, jen na chviličku, hodně autem a ten úplně poslední les, to byla kůrovcová holotěžba. Ale byl to les.
Často, když už jsem dlouho nebyl na keších, komentuju si to vnitřně slovy "Už jsem dlouho nebyl v lese." Ne, že bych lovil kešky jenom v lese, možná ani většinou ne. A taky ne, že by se mi chtělo jít do lesa jen tak, bez kešek. Ale jít do lesa, aspoň na chvilku, to je to hlavní.
Nejde jen o to být v lese. Jde i o to z lesa vycházet. Tu na louku, otočit hlavu a kouknout na les za sebou. Na na nějakou skalku, co z něj vykukuje, (zase) otáčet tou hlavou a koukat na ty lesy kolem, paloučky v nich ukryté, louky a pole je obklopující.
Tož naposledy v lese, v roce 2019. Snad se zadaří aspoň na chvilku už na Nový rok.
31.12.2019 | 10 | 3 7 |